Jaký je vliv léků na mezizubní kaz? Všechno, co potřebujete vědět

Mezizubní kaz se neobjeví jen proto, že jste zapomněli na zubní nit. Často je to výsledek dlouhodobého působení léků, které si předepisují lékaři pro jiné nemoci. Mnoho lidí si neuvědomuje, že léky, které berou denně, mohou přímo ovlivňovat zdraví jejich zubů - a to nejen zvýšenou křehkostí, ale i přímým vznikem kazů mezi zuby.

Proč léky způsobují mezizubní kaz?

Nejčastější příčinou je snížený přísun slin. Sliny nejsou jen tekutina, která vám pomáhá hltat. Jsou vaším přirozeným ochranným štítěm proti kazům. Obsahují minerály, které obnovují sklovinu, a enzymy, které neutralizují kyseliny vytvářené bakteriemi. Když slin vytváříte málo, tyto ochranné mechanismy selhávají.

Mnoho léků - například antidepresivy, léky na vysoký krevní tlak, antihistaminika nebo léky na astma - má jako vedlejší účinek sucho v ústech. To není jen nepříjemné. To znamená, že zbytky jídla a bakterie zůstávají mezi zuby déle, kyseliny se nesplavují a kaz se začíná tvořit tam, kde ho nečekáte: mezi zuby.

Studie z Journal of Clinical Periodontology z roku 2023 ukázaly, že pacienti užívající více než tři léky s účinkem na slinnou žlázu měli téměř dvakrát vyšší riziko vývoje mezizubního kazu ve srovnání s lidmi, kteří žádné takové léky nepijí.

Které léky jsou nejvíce nebezpečné?

Některé skupiny léků mají výraznější vliv na zuby než jiné. Tady je seznam těch, které stojí za pozornost:

• Antidepresivy (např. SSRI jako sertralin nebo fluoxetin) - snižují produkci slin a zvyšují chuť na sladké jídlo, což dále podporuje růst bakterií.
• Léky na vysoký krevní tlak (např. diuretika nebo beta-blokátory) - způsobují sucho a často se užívají dlouhodobě, což zvyšuje riziko kumulativního poškození.
• Léky na alergie a nachlazení (antihistaminika) - mají silný účinek na sucho v ústech, obzvláště při dlouhodobém užívání.
• Léky na epilepsii (např. fenobarbital, karbamazepin) - mohou způsobit zvětšení dásní a zhoršit hygii mezi zuby.
• Léky na ADHD (např. methylfenidát) - zvyšují třes a způsobují sucho, což komplikuje čištění zubů.
• Železo a vitamínové doplňky - pokud jsou podávány v tekuté formě, mohou zůstat mezi zuby a způsobit kyselé prostředí.

Některé léky se dokonce prodávají ve formě pastilek nebo sirupů, které obsahují cukr nebo sladidla jako přísadu pro chut. To je jako každý den dát zubům malou dávku cukru - a to přímo tam, kde je nejtěžší je vyčistit.

Co dělat, když léky potřebujete?

Nemusíte přestat užívat léky jen proto, že mohou poškodit zuby. Ale můžete minimalizovat riziko. Tady je, co funguje:

1. Pijte vodu hned po užití léku - to pomůže vypláchnout zbytky a podpoří slinnou produkci.
2. Nepijte sladké nápoje s léky - ani s vodou nebo čajem s cukrem. Pokud je lék v tekuté formě, vyberte verzi bez cukru.
3. Čistěte zuby hned po jídle a po užití léku - nečekejte, až se vám zuby zatmějí. Používejte zubní nit nebo mezizubní kartáček denně, nejen ráno a večer.
4. Používejte speciální zubní pasty - ty s obsahem fluoridu nebo hydroxyapatitu pomáhají obnovovat sklovinu. Některé jsou navržené přímo pro lidi s suchými ústy.
5. Požádejte lékaře o alternativu - některé léky mají stejný účinek, ale méně účinek na sliny. Například některé novější antihistaminika (jako loratadin) mají méně účinku na sucho než starší verze (jako diphenhydramin).

Nezapomeňte na pravidelné vyšetření

Mezizubní kaz je těžký detekovat bez rentgenu. Většina lidí si ho nevšimne, dokud nezačne bolet. Pokud užíváte léky, které ovlivňují sliny, měli byste navštívit zubaře každých 4-6 měsíců, ne každých 12.

Zubař může použít speciální barvivo, které ukáže místa, kde se začíná ztrácet sklovinu, nebo digitální rentgen, který ukáže kaz ještě předtím, než se stane viditelným. V některých případech může doporučit i aplikaci fluoridového laku nebo speciálního gelu, který chrání mezizubní prostory.

Co ještě můžete udělat doma?

Nezapomeňte na jednoduché, ale účinné nástroje:

• Mezizubní kartáčky - jsou menší než zubní nit a lépe pronikají do úzkých mezer, zejména u lidí s většími mezery mezi zuby.
• Ústní sprcha - pomáhá odstranit zbytky jídla, ale nenahrazuje fyzické čištění. Používejte ji jako doplněk.
• Žvýkací guma bez cukru s xylitol - stimuluje slinnou produkci a xylitol známo zabíjí bakterie, které způsobují kaz.
• Hydratace - pít vodu celý den je klíč. Pokud máte sucho v ústech, zkuste pít i malé kousky ledu nebo šťávy bez cukru.

Když už máte kaz mezi zuby - co dál?

Mezizubní kaz se nevyváží sám. Pokud ho necháte, postupuje do zubního nervu, způsobuje bolest, infekci a nakonec může vést k ztrátě zubu. Nečekáte, až to bude bolet. Pokud zubař zjistí, že máte mezizubní kaz, obvykle:

• Použije rentgen, aby určil hloubku kazu.
• Odstraní poškozenou část zubu.
• Zaplní mezery speciálním materiálem, který se přizpůsobí tvaru mezery.
• Doporučí zvýšenou hygienu a možná i opakované aplikace fluoridu.

Čím dříve to zjistíte, tím jednodušší a levnější je léčba. Kaz v počáteční fázi se často vyčistí a naplní za jednu návštěvu. Pokud se rozšíří, může vyžadovat kořenovou léčbu nebo dokonce výběr zubu.

Je to jen problém starších lidí?

Není. Lidé všech věkových skupin, kteří užívají léky ovlivňující sliny, jsou v ohrožení. Děti s astmatem, kteří užívají inhalátory, často mají více mezizubního kazu. Dospělí s depresí nebo hypertenzí, kteří užívají léky dlouhodobě, také. Věk není klíčový - užívání léků ano.

Studie z Univerzity v Hradci Králové z roku 2024 sledovala 1 200 lidí ve věku 20-65 let a zjistila, že 42 % těch, kteří užívali alespoň dva léky s účinkem na sucho v ústech, mělo mezizubní kaz, i když se pravidelně čistili zuby.

Závěr: Léky nejsou vaším nepřítelem - ale musíte je znát

Nemusíte přestat brát léky, které vám pomáhají žít lépe. Ale musíte vědět, že každý lék má své účinky - i na zuby. Pokud užíváte léky, které způsobují sucho v ústech, přidejte do své denní rutiny dvě věci: zubní nit a pravidelnou návštěvu zubaře. Nečekáte na bolest. Když víte, že lék může způsobit kaz, můžete ho zastavit ještě předtím, než začne.