Prasklá zubní sklovina: rychlý průvodce pro starostlivost a léčbu

Prasklá zubní sklovina není jen estetický problém. Když cítíte ostrou bolest při žvýkání, nebo když se vám zub při kousnutí do jablka chytne, nemusí to být jen náhoda. Skládá se to z mikrotrhlin, které se postupně rozšiřují - a pokud je necháte bez pozornosti, mohou vést k infekci, ztrátě zubu nebo dokonce k nutnosti kořenové léčby. Ne každá prasklina se ukáže hned. Některé jsou tak jemné, že je nevidíte ani v zrcadle. Ale tělo vám to říká: bolest, citlivost na studené nebo horké, nebo jen ten nepříjemný pocit, že něco není v pořádku.

Co je vlastně prasklá zubní sklovina?

Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle. Její hlavní složka je hydroxyapatit - minerál, který ji činí odolným proti mechanickému opotřebení. Ale není nezničitelná. Když na ni působí opakované tlaky - třeba při žvýkání tvrdých potravin, brnění zubů během spánku nebo náhlé změny teploty - může se začít rozpadat. Praskliny vznikají jako jemné čáry, které se mohou rozšířit do hloubky zubu. Některé jsou povrchové, jiné sahají až k zubní dřeni.

Praskliny se dělí do několika typů:

• Craze lines - jemné povrchové trhliny, které nebolestí a neohrožují zubní strukturu. Často se objevují u lidí s tenkou sklovinou nebo po dlouhodobém bleachingu.
• Fractured cusp - prasklina, která postihuje vrcholku zubu (křídlo). Často vzniká po velké plombování, kdy zbytek zubu je slabý.
• Split tooth - zub je rozdělen na dvě části. Většinou je nezachránitelný.
• Vertical root fracture - prasklina, která sahá od kořene směrem k vrcholku. Často nebolestí, ale vede k infekci v okolí kořene.

Nejčastější příčiny? Tvrdožravost (např. otevírání láhví zuby), brnění zubů (bruxismus), náhlé změny teploty (horká káva poté, co jste snědli zmrzlinu), nebo dřívější zubní léčby, které oslabily zub.

Co cítíte, když máte prasklou sklovinu?

Není to jako běžná zubní bolest. Prasklina se projevuje jen při určitých podmínkách. Například:

• Bolest při žvýkání - ale jen na jedné straně a jen při určitém kousnutí.
• Citlivost na studené nebo horké - která zmizí, jakmile přestanete pít nebo jíst.
• Pocit, že něco „škrábe“ nebo „přišlo“ při žvýkání.
• Zánět dásní kolem zubu, i když nevidíte žádnou škodlivinu.

Velký problém je, že tyto příznaky se objevují náhodně. Někdy to bolí, někdy ne. To způsobuje, že lidé čekají měsíce, než se obrátí na stomatologa. A když už přijdou, je často pozdě.

Když se obrátíte na stomatologa - co se stane?

Stomatolog nevidí prasklinu hned na první pohled. Používá několik metod:

• Prohlížení s magnifikací - speciální lupy nebo mikroskop umožňují vidět trhliny, které jsou menší než 0,1 mm.
• Dyed solution - zub se natře barvivem, které se vnikne do trhliny a zviditelní ji.
• Transiluminace - světlo se přivádí z druhé strany zubu. Prasklina se projeví jako tmavá čára.
• RTG snímek - nevidí povrchové praskliny, ale ukáže, zda se prasklina rozšířila k kořeni nebo způsobila zánět v kosti.

Často je potřeba i testování - stomatolog vám položí na zub malý kousek plastu nebo gumy a požádá vás, abyste na něj kousli. Pokud to bolí, je to jasný signál.

Co se dá udělat? Léčba podle typu praskliny

Ne každá prasklina vyžaduje stejnou léčbu. Vše závisí na hloubce a rozložení.

1. Povrchové praskliny (craze lines)

Nemusíte dělat nic. Nebo jen změnit návyky. Pokud máte bruxismus, zákazník zubního štítu (např. z tvrdého plastu) vám pomůže. Pokud piješ hodně kávy nebo červeného vína, zváž, jestli nechceš omezit barviva. Někdy stačí jen zvýšit péči o zuby - fluoridové zubní pasty a výplachy pomáhají zpevnit sklovinu.

2. Malé praskliny, které nezasahují do dřeně

Stomatolog vám může nanesout kompozitní plombu - stejný materiál, jaký se používá na běžné výplně. Tím se prasklina „zapečetí“ a zabraňuje jejímu šíření. Léčba trvá 30-60 minut a není potřeba ani lokální anestezie, pokud není citlivost.

3. Větší praskliny, které postihují křídlo zubu

Tady už není kompozit dostatečný. Potřebujete korunku. Je to krytka, která celý zub obalí a chrání ho před dalším poškozením. Korunka se dělá z keramiky nebo zirkonie - obě jsou pevné a vypadají jako přirozený zub. Proces trvá 2-3 návštěvy. Nejprve se zub připraví, pak se udělá odtisk, a za týden nebo dva vám korunku nasadí.

4. Prasklina sahající k kořeni

Tady je situace složitější. Pokud je prasklina hluboká a způsobila zánět dřeně, je potřeba kořenová léčba. Po ní se zub musí zaslepit korunkou. Pokud je prasklina příliš hluboká - třeba sahá pod dásň - zub se musí vytrhnout. To je poslední možnost, ale někdy je jediná rozumná.

Co můžete dělat doma?

Neexistuje domácí lék, který by prasklinu „zazdil“. Ale můžete zpomalit její rozvoj:

• Užívejte zubní štít - pokud brníte zuby během spánku, štít je nejúčinnější ochrana. Nenechte se přesvědčit, že „to nevadí“. Každý den, kdy ho necháte, je další mikrotrhlina.
• Vyhněte se tvrdým potravinám - ořechy, lodičky, led, tvrdé bonbóny. Pokud máte prasklinu, každý kousek toho, co je tvrdé, je jako kladivo na zub.
• Používejte fluoridové produkty - zubní pasta s vysokým obsahem fluoridu (1450 ppm a více) pomáhá zpevnit sklovinu. Výplachy s fluoridem také zvyšují odolnost.
• Nejedzte horké a studené najednou - náhlé teplotní změny způsobují, že sklovina se rozšiřuje a zmenšuje. To vytváří napětí. Při pití kávy si dejte chvíli na to, aby se ochladila.
• Navštěvujte stomatologa každých 6 měsíců - praskliny se objevují pomalu. Pravidelné kontroly je odhalí dříve, než se stane katastrofa.

Co se nestane, když prasklinu ignorujete?

Nejčastější chyba je čekat. Lidé si říkají: „To přejde.“ Nebo: „To bolí jen občas.“ Ale prasklina se nezahojí sama. Když se rozšíří do dřeně, vnikne tam bakterie. Vznikne zánět - a ten může způsobit absces, bolest v čelisti, otok tváře, nebo infekci, která se rozšíří do krve. V extrémních případech to může vést k hospitalizaci.

Podle studie z Journal of Dentistry z roku 2023 bylo zjištěno, že 68 % pacientů s nezachycenou prasklinou skloviny v průběhu 18 měsíců vyžadovalo kořenovou léčbu nebo vytahování zubu. Kdyby byly praskliny odhaleny dříve, 82 % těchto případů by se dalo zabránit jednoduchou kompozitní výplní.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Ne každý má stejnou rizika. Největší riziko mají:

• Lidé s bruxismem (brnění zubů) - zvláště ti, kteří to dělají bez štítu.
• Lidé s velkými plombami - zub, který má 70 % plomby, je jako stavební konstrukce bez pilíře.
• Osoby po bleachingu - bílení zubů může dočasně oslabit sklovinu.
• Starší lidé - s věkem se sklovina přirozeně tenčí a stává se křehčí.
• Lidé, kteří často žvýkají led, ořechy nebo tvrdé bonbóny.

Nezapomeňte: prasklina se nemusí objevit jen u starých zubů. Může se vyskytnout i u 25letého člověka, který si v jednom týdnu zlomil zub na oříšku.

Co se stane, když se rozhodnete pro korunku?

Korunka je nejčastější řešení pro větší praskliny. Ale ne všechny korunky jsou stejné.

• Keramické korunky - vypadají nejpřirozeněji, ale jsou křehčí. Dobré pro přední zuby.
• Zirkoniové korunky - nejpevnější, odolné proti prasklinám. Ideální pro zadní zuby, které žvýkají.
• Metalo-keramické korunky - starší typ, který se používá méně. Může způsobit šedivý okraj u dásně.

Průměrná cena korunky v Česku se pohybuje mezi 4 500 a 9 000 Kč. Zirkonie je dražší, ale trvá déle a nevyžaduje výměnu. Je to investice - a ne výdaj.

Závěr: nečekáte, až to bolí víc

Prasklá zubní sklovina není nemoc. Je to varování. Je to jako škrábnutí na kouřáku - může být malé, ale pokud to ignorujete, může to vybuchnout.

Nejlepší léčba je prevence. Pokud cítíte něco podezřelého - nečekáte. Jděte k stomatologovi. Už jen kvůli tomu, abyste věděli, že to není nic vážného. A pokud je to prasklina - čím dříve ji zazdíte, tím méně peněz, času a bolesti vám to bude stát v budoucnu.

Zuby nejsou jen „nástroje na žvýkání“. Jsou součástí vašeho těla, vašeho vzhledu, vašeho komfortu. A když se něco rozbije - nečekáte. Opravte to hned.